KLIMA: Vítejte v subtropech

Uveřejněno dne 31 srpna 2015 000 9:05

Nastává konec světa, jaký jsme znali? Může to tak vypadat. Nejde jen o samotné výkyvy počasí – vlny veder, teplotní rekordy, zhoubná sucha a pak zase bleskové povodně z přívalových dešťů. To jsou jevy, které vyvolávají velkou pozornost, ale přicházejí a zase odcházejí. Jenže za těmito jevy je i dlouhodobý trend. Jeho působení dokládá třeba pohyb areálu jistých druhů zvířat či rostlin. Šíření rostlin není důsledkem teplotních rekordů ani přívalových dešťů. Je důsledkem změny průměrných – daleko méně nápadných a mediálně neatraktivních – charakteristik počasí, ba i podnebí.

Vidíte pěstovat kukuřici tam, kde se za vašeho dětství pěstovaly jen brambory? Narazíte i mimo skleníky na prosperující fíky? Právě to ilustruje změnu podnebí. Ale není to konec světa, jaký jsme znali. Či jinak: kdo říká, že je to konec světa, pomíjí fakt, že „konců světa, jaký jsme znali“ už lidstvo zažilo – i v Evropě – řadu.

Máme-li srovnávat, může to mít smysl v časovém rámci do deseti tisíc let nazpět, tedy od konce zatím poslední doby ledové. Srovnání říká tolik: tak jako se nyní šíří kukuřice i do míst, kde se dříve pěstovaly jen brambory, se kdysi šířil třeba dub – nejprve ze Středomoří k nám, pak „vycouval“ a potom se opět vrátil. V teplém středověku se víno pěstovalo i v Británii. Kanada platí za obilnici světa. Ale její obilnářské kraje na středozápadě byly ještě před sto lety dost pusté. Vidíme výsledek působení klimatického optima v tzv. teplém intersekulárním období, jež se počítá od roku 1943.

Kdo žasne nad tím, že se k nám stěhují subtropy, a hrozí se konce světa, ať si připomene období před 7000 až 4500 lety, zvané atlantik, o dva až tři stupně teplejší než dnešek. Průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla 8 °C, v pánvích pod nimi 11–12 °C. Vědci té době důsledně říkají klimatické optimum, což vyvolává otázku. Když se jí říká optimum, proč teď náběhu k témuž říkáme průšvih? Je to samozřejmě demagogické, neboť dnešní civilizace je městská, energeticky náročnější a zranitelnější, ale dokládá to, že nějaký „svět, jaký jsme znali“, končí docela často.

Debata o tom, do jaké míry změnu podnebí ovlivňují aktivity člověka, je zatím otevřená. Mnohem jistější je vliv aktuálních politických rozhodnutí. Třeba toho, které místo pastvin a plodin jako jetele a vojtěšky s hlubokými kořeny, jež dobře prokypřují půdu a zvyšují její záchytnou kapacitu, preferovalo pro půdu neblahou řepku. To není posel subtropů, ale dotační politiky té či oné vlády.

LN, 12.8.2015

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist